Drobná víska Vatětice se nachází v mírně svažitém terénu necelé tři kilometry vzdušnou čarou na východ od Hartmanic (okres Klatovy). Podle sčítání lidu, domů a bytů v ní v roce 2001 trvale žilo pouze pět obyvatel v sedmi domech, ostatní objekty ve vsi byly klasifikovány jako rekreační. Statistická data z poslední doby tak ukazují, že vesnice přežívá jedině díky chalupářům. Tato situace je výsledkem postupné depopulace, která započala hluboko v 19. století a umocnily ji bouřlivé události 20. století. Jestliže v roce 1869 zde sčítání zachytilo 140 přítomných obyvatel, bylo to v roce 1930 již jen 80. Intenzivní předválečnou urbanizaci celého sušického regionu, která postupně vylidňovala venkov, potom dovršil jako fatální dějinný zlom odsun německého obyvatelstva v roce 1946. Noví dosídlenci již nedokázali navázat na předešlý způsob hospodaření, udržovaný zde po stovky let. Veškeré jejich snahy potom zmařila kolektivizace 50. let.

Postupný pokles obyvatel se přímo úměrně projevil v politickém významu Vatětic. Od roku 1961 jsou součástí obce Hartmanic, předtím měly od roku 1850 status samostatné politické obce s vlastním starostou a zastupitelstvem, jež kromě Vatětic spravovalo ještě sousední vísky Nové Městečko, Velký Radkov, Rajsko s kostelem sv. Mořice, samotu Wunderbach a Annín. V rámci patrimonijního systému potom byly Vatětice centrem samostatného deskového statku.

2015 2011 2002 1998 1973 – Jiří Fiedler – kaple 1973 – Jiří Fiedler – kaple 1947-1962 Další fotografie

Drobná víska Vatětice se nachází v mírně svažitém terénu necelé tři kilometry vzdušnou čarou na východ od Hartmanic (okres Klatovy). Podle sčítání lidu, domů a bytů v ní v roce 2001 trvale žilo pouze pět obyvatel v sedmi domech, ostatní objekty ve vsi byly klasifikovány jako rekreační. Statistická data z poslední doby tak ukazují, že vesnice přežívá jedině díky chalupářům. Tato situace je výsledkem postupné depopulace, která započala hluboko v 19. století a umocnily ji bouřlivé události 20. století. Jestliže v roce 1869 zde sčítání zachytilo 140 přítomných obyvatel, bylo to v roce 1930 již jen 80. Intenzivní předválečnou urbanizaci celého sušického regionu, která postupně vylidňovala venkov, potom dovršil jako fatální dějinný zlom odsun německého obyvatelstva v roce 1946. Noví dosídlenci již nedokázali navázat na předešlý způsob hospodaření, udržovaný zde po stovky let. Veškeré jejich snahy potom zmařila kolektivizace 50. let.

Postupný pokles obyvatel se přímo úměrně projevil v politickém významu Vatětic. Od roku 1961 jsou součástí obce Hartmanic, předtím měly od roku 1850 status samostatné politické obce s vlastním starostou a zastupitelstvem, jež kromě Vatětic spravovalo ještě sousední vísky Nové Městečko, Velký Radkov, Rajsko s kostelem sv. Mořice, samotu Wunderbach a Annín. V rámci patrimonijního systému potom byly Vatětice centrem samostatného deskového statku.